Články
Up one levelLetošní ledy ve středohoří
I když to ještě v lednu vůbec nevypadalo, nakonec se zima ukázala. Takže jsme mohli přestat okopávat zahrádky a pro změnu zatnout motyky do ledu.
Honza Věchet všechny pozdravuje, právě je po operaci nohy
Při práci na kraji střechy do něho šťouchla nějaká deska, aby nespadl na záda se na poslední chvíli otočil a skočil z osmi metrů na betonovou terasu. Zlomil si pravou nohu nad kotníkem.
Poslední slanění - Tisá 2011
Co napsat o Posledním slaněním? Proč je účast slabší a je tomu vůbec tak? Někdy loni jsem dostal otázku nebo radu - zamyslet se proč je účast na oddílových akcích čím dál tím menší. Otázek je dost.
Výstup na Gerlachovský štít
Video, text a fotky o našem výstupu na Gerlachovský štít. Současné inverzní počasí je na horách něco skvělého. Zapomeňte na mlhy a smog, které nás teď dusí v Litoměřicích, Roudnici, ale i kdekoliv jinde v nížinách.
Dlouhý, široký a středohorskozraký
Prosím pozor, toto je článek o jedné regionální bouldrové oblasti nad městem Litoměřice. Nikoliv o závratně světové lezenici kdesi, kam Všichni musí.
Otisk ve slovenských stopách. Aneb Ryba ulovena.
Letošní lezecká sezóna pro mě plyne poklidným a celkem potěšitelným tempem. Do skal jezdím s jistou pravidelností, na mě až s nezvyklou. Je fakt, že i celé jaro jsem se poctivě připravoval. Téměř každodenní cvičení, třikrát v týdnu kajáček, kolo a pak i ty skalky. Tisá, Labáček, Tisá a zase Labáček. Pořád dokola. A mohu říci, že mě to jde a hlavně baví, jako už dlouho ne. I proto jsem letos chtěl vyjet ven za něčím hodnotnějším. V plánu byl Bergell, Jorasy nebo jižní stěna Marmolády. Vyhrálo to nejschůdnější, alespoň co se dopravy týče. A když se řekne Marmolada, nevybaví se mi nic menšího než Ryba nebo Fram. Ale nahlas jsem to předem vůbec nechtěl vyslovit. Takovou úctu a respekt k těmto legendám mám. Mé sny se hodně podobaly chuti a cílům Páji Bohuňka, kámoše ze skal. Proto slovo dalo slovo a večer 16.8. vyrážíme směr Dolomity.
25 let HORCE
První komunikace o možné oslavě 25 výročí založení našeho oddílu, proběhla s Pepikem již na jeho a Pifově oslavě padesátin u Velkého ohně v Roklici. Říkal jsem si, ano, to bude důstojné a vhodné a ještě zalezeme. Počasí v tuto dobu léta bude jistě parádní. Pepik napsal na web informaci o založení a zvadlo do hospůdky do Blížáků. Je fakt, že jsem trochu obavu o účast měl, tím spíš, když poslední dny jen lije. Vše dopadlo a proběhlo více než zdařile.
LAGO DI GARDA - místo pro dovolenou
Miluji jej pro svoji podobu. To místo nemá charakter Alp ani nedalekých vyprahlých a sypajících se Dolomit. Voda, ač to na první pohled pro své vlny nevypadá, je sladká, čisťounká a studená. Lago di Garda, které mi tvarem připomíná indiánský tomahavk, je známá pro svou příjemnou, teplou a poměrně vlhkou podobu, neboť Alpy brání přílivu studeného vzduchu od severu. Proto i v okolí měst Riva del Garda a Torbole je v ulicích a na pobřeží spousty palem, které by jste zde asi nečekali. Vždyť o 150 kilometrů výše se lyžuje ještě v dubnu…
MOŘE ADRIATICKÉ
Moře Adriatické (chorvatsky J a d r a n s k o m o r e) jest jediné moře, na němž český turista není pouze zvědavým cizincem, nýbrž kde má takřka domácí právo jakožto příslušník jedné ze slovanských větví, obývajících říši rakousko-uherskou. Peníze, které naši lidé zanesou do končin adriatických, nejsou ztraceny pro naše hospodářství, neboť silný proud českých turistů na jih stává se pevnou oporou a důvodem českého podnikání v těchto krajinách. Krátká jízda drahou na jih dostačí a dospějeme ze středoevropské zimy s monotonní pokrývkou sněhovou, se zakaleným nebem a citelnými mrazy do vlažného vzduchu, plného jasu slunečního a malebných zjevů světelných, kde se nám zdá, že jest již jaro, kde je plno květin a kde věčně zelené lesy vavřínové objímají břeh temně modrého moře. Letní teploty (v červenci) jsou v Dalmacii asi 25°C, tedy vysoké. Jíž pohled na oblohu stále modrou a jasné slunce působí utěšeně na duševní stav, dýcháme volněji v čistém mírném vzduchu, který učinkuje jak skrze šaty na kryté části těla, tak i při svléknutí šatů přímo na kůži. Při vzduchových lázních slunečních značný význam připadá účinkům světla, zejména chemickým paprskům, v něm t. zv. ultrafialovým, které zvláště mají vliv na organismus, nejvíce pak na mladý, rostoucí, jenž potřebuje tepla a světla.
Málem zapomenuté výročí
Při sestavování plánu akcí pro letošní rok jsme úplně zapomněli na jedno důležité výročí. Večer 9. srpna 1986 po celodenním lezení v blíževedelských skalách byl založen horolezecký kroužek, kterému nikdo z přítomných neřekl jinak než oddíl. Kolem ohně se tehdy před pětadvaceti lety sesedli: Jirka Brotánek, Honza Horák, Milan Husák, Pavel Korčák, Zdeněk Lukeš, Karel Macas, Hanka Mikulová, Pepík Novotný, Vláďa Pokorný, Luděk Žíně Šíma, Alena Štenglová a Mirek Vejvoda.
Pět Pé pohromadě (Panebože, padesát...)
Proběhl potlach při příležitosti padesátin pardů Petra, přezdívaného Pifa a Pepína. Přát pod převis přišli přistavující pirát Pako, pedálem praštěný podřipský podnikatel a pohořanský provozní penzionu. Posled pojmenovaný přál padesátníkům přečtením povídky. Příběh pětistypadesátipěti pojmy popsal pevné přátelství přítomných. Připitomělí posluchači potom promlouvali podobně, pouze používaje počátečního písmene Pé. Promile počalo pomalu přibývat plechovkami piva, peklo povstalo pitím pančované pistáciové peprmintky. Pitku prolomila přesila procent pětkrát podomácku přepálené podkarpatské pěkně prstýnkující pálenky.
Horoškola Königshain 2011
Opadá zájem o dění v oddíle? Jaká byla oddílová akce, jak probíhala, jak to dopadlo? Má to smysl? Níže pár odpovědí na vyřčené a nevyřčené otázky. Uznávám, že trochu netradičně. (Soused donesl dobré trávy a hlava se tak nějak v Kouři ztrácí…)
Azuro na Ligurském pobřeží
Tak už jedeme do Finale, dík za všechno vááženíí, to všechno se chystáá jen málo dníí, a najednou už je padla a jde se balit, černou nocíí budem to po dálnici valit, s naší partou, rozlezenou, nashledanou....
HORCE Rockparty v Rovném
26.2.2011 jsme uspořádali v hospodě Pod Řípem v Rovném akci formátu plesu s netradičním názvem. Chtěli jsme, aby ten večer neproběhl škrobeně, ale aby se atmosféra přátelství, spříznění s pobytem v otevřené krajině a nevázanost večerů u ohně přenesla i pod střechu tanečního sálu.