You are here: Home Členové Jiří Zabilanský Hledání, lezení, pytlení a taky padání v Tisé
Document Actions

Hledání, lezení, pytlení a taky padání v Tisé

Images
Poprvé nahoře na Africe Poprvé nahoře na Africe
A jsme tam A jsme tam
Míra v Písčité cestě - VIIa Míra v Písčité cestě - VIIa
Deštivá stoka - VIIa Deštivá stoka - VIIa
Tisá - 9.5. 09

Tak už i pro mě začala lezecká sezona. Její počátky nebyly úplně jednoduché, protože jsem se potýkal s problémem - chci lézt, ale nemám s kým. Můj parťák Zajda (Martin Zajíc) propadl kitování. Je teda fakt, že mu to opravdu jde a dělá pořádné pokroky. Bohužel pro mě... :)

Hledal jsem tedy kolem sebe ve známých tvářích - Jirka Jelínek a Lukáš Brůža. Jirka je neustále časově zaneprázdněn a má i nějaké problémy s rukou. No a Brůžik to je kapitola sama pro sebe... :) Byli jsme domluveni na předminulou sobotu (2. 5.), že razíme někam na písek. Avšak během pátečního rána mi Lukáš volá, že jim byl přesunut fotbalový zápas z neděle na sobotu. Jel jsem tedy v sobotu s Mírou Jelínkem, který chtěl jet původně s námi.

Ta sobota byla pro mě rozlézací, neměli jsme průvodce, tak jsme se spíš motali v pro mě známých cestách v Tisé a Rájci. Nicméně právě v Rájci jsme potkali Landspéra s Oldou a Honzou R.. Landspéro mě tlačil do krátkého bouldrového VIIa v Rájci na závěr našeho dne. Kruh však nebyl toho dne pro mě určený, tak to nakonec vyběhl Landspéro. :) Abych to shrnul - ta sobota byla pro mě pohodová, protože jsem se blíž poznal s Mírou Jelínkem a lehce jsem se rozlezl.

O týden později konečně přichází čas opět zavolat Brůžikovi. Když jsem se mu dovolal, tak první co jsem od něj slyšel bylo:"Nikam nejedu mám na noze dlahu, jsem rád, že se dobelhám o berlích do Rendy." Takže opět přichází na řadu Míra. :)

Vyjeli jsme v sobotu ráno kolem 8h z Roudnice směr Tisá, nyní (jak jsem si pouze myslel) už s průvodcem půjčeným od samotného předsedy. Těsně před Ústím jsem zvolal:"Já sem normální kretén!!!!!" Večer jsem si totiž dal průvodce na okno ke klíčům od auta, abych na něj opravdu nezapomněl. Ráno jsem si hodil věci do auta a hrál jsem si se psem. Potom už jen přišel táta, hodil po mě klíčky (auto na dvoře nezamykáme) a řekl mi ať si to užiju. Samozřejmě, že průvodce jsem nechal doma na tom prokletém okně.

Míra byl tedy odsouzen k tomu, aby si koupil průvodce... :) Skvělá paní u pokladny u turistický nám ho ráda prodala se slovy, že je v něm nových 800?? nebo 500?? cest (už si přesně nevzpomínám). Tak jsme si vzali věci a šli jsme. Naše kroky vedly dolů na Afriku, ani nevím proč jsme šli zrovna tam, ale prostě jsme se tam objevili.

Nejdříve jsme si dali na rozlezení pěknou V - Jižní stěna. Dále to pokračovalo VIIa - Písčitá cesta, kdy mě kousek nad kruhem na chvíli překvapil král Elvis... :) Naštěstí bez následků jsem vyběhl na vrchol a Míra hned za mnou. Následovala Deštivá stoka VIIa a skončili jsme Cestou smíchu, taktéž VIIa. Těmito cestami jsem si udělal radost a doufám, že mé lezení bude mít vzestupnou tendenci. Míra šel vše úplně v pohodě za mnou, možná se i trochu nudil a vyhledával těžší cesty. Já jsem se však později přesvědčil o tom, že musím pokračovat pomalu, ale jistě. Ukázal mi to Sťatý major. Došli jsme k němu a já si nemohl vzpomenout na jeho jméno (takže průvodce mi byl k ničemu a bohužel zrovna nikdo nebyl poblíž, abych se zeptal), ale jedna cesta se mi tam zdála pěkně lezitelná, proto jsme se rozhodli, že to zkusíme...

 

Šli jsme na to. Začínal jsem pod obrovskými hodinami provázané lanovicí. Tam jsem si v klidu cvakl a pokračoval trochu vlevo ke kruhu. Ten jsem také cvakl, ale potřeboval jsem si odpočinout. Sedl jsem si a prohlížel co a jak dál. Postup jsem si v hlavě probral a vyrazil. Poprvé, neúspěšně hned u kruhu. Podruhé, o trochu víc úspěšněji, ale stejně jsem zůstal u kruhu. A nakonec potřetí.Traverz přes 2 kapsičky vlevo nahoru ke hrotu, který zespoda vypadá parádně . Ale jen vypadá. Tam jsem se zasekl, zkoušel jsem to několikrát. Měl jsem nadlezeno tak 2,5 - 3 m. Už jsem byl rozhodnutý si pěkně odskočit a užít si pád. :) Měl jsem však lano za pravou nohou. Chtěl jsem z toho sevření vymanit... No a jak to dopadlo je jasné. Ruce povolují, nohy kloužou a poroučím se po hlavě dolů... :) Naštěstí lehce převislý profil věže mi ochránil hlavu, takže jsem skončil jen s trochu odřeným kolen. Říkám si, na 6m pád po hlavě dolů to je paráda. Věším pytel, dávám si čokoládu a vyrážíme jinam. Ještě jsme dali něco málo v masivu nahoře nad Refúčkem a vyrazili jsme domů s pocitem pěkně odvedeného HLEDÁNÍ, LEZENÍ, PYTLENÍ A TAKY PADÁNÍ... :)

by Jiří Zabilanský last modified 2009-05-12 17:16

Jó, Tisá…

Posted by Orbisat 2009-05-12 17:37
Pěkně jsi se ozval, Zábo! Jak jsem to tak četl, maně se mi vybavily věty Jiřího Růžičky: „Když jsme s přítelem »objevovali« Prachov, netušili jsme, jak progresivní metodu jsme si vybrali — totiž tvrdé OS. Průvodce jaksi nebyl, heslo »Pard se nikdy neptá« nám bránilo informovat se u místních starců a podle toho to vypadalo. (…)“ Jak to vypadalo? No asi tak nějak jako když jsi se vydal na Sťatého majora tou cestou, co bývala za sedm, než se vylomil klíčový chyt :-)

Takže se těším na další pokračování Tvého prvolezeckého příběhu na našich stránkách. Doufám, že budeš mít pořád o čem psát a že to nebudou zkazky, při nichž tuhne krev v žilách! ;-)

P.S.

Posted by Orbisat 2009-05-12 17:40
Akorát ty zámky u karáblí na expreskách by to na písku chtělo dát raději na stejnou stranu…

je to tak

Posted by zábaat 2009-05-12 17:50
jo... mám v tom bordel... když se podíváš podrobně, tak Míra má tu prostřední expresku správně jak má být... ty dvě jsou obráceně... :) prostě bordel... -> nebo spíš nevěstinec... :)

Nevěstek hostinec

Posted by Orbisat 2009-05-12 17:59
Teda já jsem se podrobně díval, ale aby si Míra nemyslel, že mu čumím na zadek, tak jsem to raději nerozpitvával :-)

Máš smůlu

Posted by Josef Novotnýat 2009-05-12 22:39
Na Řipský pouti byl Míra viděn ve společnosti atraktivní kalupinky. Ta měla zadek i předek hezčí než Míra. :-)

Dobře vy

Posted by Fáberaat 2009-05-12 18:20
hmmm,tak, tak.

Tak to má byť,

Posted by Fáberaat 2009-05-12 18:32
tak je to správné, soudruzi.
Snad jen s tou hlavou by jsi měl něco dělat. Ty, vysokoškolák, a tak roztržitý. Připomnělo mi to minulý výlet na Panťáček, kdy jsi jel fotit, foťák s sebou, ale baterka doma v nabíječce....
Ale jinak velká gratulace k cestám. Cesta smíchu na Afriku je docela hodnotná. Ještě jste si měli dát cestičku hned vedle, Cesta Jurgena Cruse. To už je lezení. Ale fakt paráda. Pády se počítají kladnými body, zvláště, když se při nich nic nestane. Jen tak dál a díkas za report.
P.S. připomíná mi to své začátky, kdy jsem měl při každém vstupu do skal lehké šimrání v podbřišku.
Ú.P.S. Aktualizovaný průvodec na Tisou je dobrý kredit.

Dik za report

Posted by Oldřich „Mesije“ Krejzaat 2009-05-13 10:53
Zdar Zabosi Vidim ze se rozlejzas, jen tak dal. Nekdy bychom se mohli domluvit a vyrazit pohromade na pisecek. Chtel sem ti dodatecne podekovat za doporuceni cesty na Uminence v Rajci. Davam *** .Byla to nadhera a skvely zaver lezeckeho dne. Mas u me dva fiky. Zatim Cus Olda

Pche

Posted by Ýťákat 2009-05-13 23:24
Hezky pěkně pane Zába, jen tak dál

parada

Posted by Lukáš Brůžaat 2009-05-17 15:36
ahoj kamarade.tak to je od tebe hezke ze jsi neco takoveho ze svych cest napsal.opravdu hezke poctenicko.hezke fotecky.jo a stim pruvodcem ,tak to je docela vrchol.hahaha.jo a moc dekuji ze jses o me take sluvkem zminil.snad uz to bude jen lepsi a lepsi a na nejakou dalsi vypravu se svama vyda i ma malickost. hore zdar a nazdar


Powered by Plone CMS, the Open Source Content Management System