You are here: Home Členové Josef Novotný Ze života druholezce [03]
Navigation
 
Document Actions

Ze života druholezce [03]

Příběhy z prehistorie a historie oddílu, tentokrát poučná bajka o tom, že chlastat se nemá moc. A když, tak jen proto, aby člověk dal životu nový směr.

I Wanna Be Your Boyfriend

Hey, little Girl,
I wanna be your Boyfriend!
Sweet little Girl,
I wanna be your Boyfriend!
Do you love me Babe!
What do you say?

Do you love me Babe!

What can I say­?

Because, I wanna be your boyfriend!

14. května 1981

Probudil sem se zimou v hromadě laviček. Probrala mě až rána do hlavy o trčící železnou nohu. Když se všechno zastavilo, spustil sem nohy v pohorách do starýho spadanýho listí. Levou ruku sem si dal k uchu, jestli mi tikaj hodinky, pravou sem nahmát občanku a šrajtofli, s úlevou sem zjistil, že koukám na svět skrz svoje brejle. Podolkem flanelky leštim skla a přemejšlim, jak sem se dostal na jeviště koncertní mušle vedle Hadích lázní.

A kde zůstala Čvachta? Já se z tý ženský jednou zbláznim! Už od třetí třídy mi ničí život. Tenkrát nás učitelka posadila k sobě za trest, já si s Váňou navzájem šlapal po čepicích. Nosil sem zednickou rádiovkou a on socanskou koženou bekovkou. Čvachta kradla magnety. Svobodce jsme to odčinili přednesem básně Duchcovský viadukt na okresní konferenci strany, kde sme se celou dobu museli držet za ruce. Pak se odstěhovala do Šanova, ale průsery neustaly. Sešli sme se zase u malíře Šavla v lidušce v uhlobaronský vile v Potěminový ulici. S Martinem Velíškem sme tam vytvořili trio famózní. Když sme se honili kolem zátiší, který měla rozmalovaný půlka frekventantů včetně pokročilejch i mistra samýho, někdo zatáh za ubrus a zbyla z toho jen halda střepů na špinavým hadru. Ale já to fakt nebyl. Od táty jsem dostal vejřez starým vojenským páskem, kterej byl určenej k výkonu práva a uloženej v kredenci hned vedle vkladních knížek, dokladů a rodinnejch fotografií. U babičky v Běhánkách sem pak musel na půdě do starýho proutěnýho bramboráku zabalit svou sbírku cibuláku. Celý dětství jsem ji dával dohromady na smeťáku v propadlinách dolu Jaroslav. Ale Šavel, když tu parádu viděl, tak naše vyloučení odvolal.

Když sem po maturitě nastoupil do Báňskejch projektů, Čvachta už tam dělala děrovačku u počítače. Byla ho plná vila naproti přes ulici a v zahradě fučely vrtule chladícího zařízení, že se tam v zimě ani nedržel sníh a tráva byla pořád zelená. Šanov Čvachtě evidentně svědčil, protože teď chodila s ofinou přes oči i nos, načerněnýma spodníma víčkama a v džísce s nápisem The Ramones na zádech. V krajkový minisukni a černejch elasťákách s rukavicema bez prstů a bagančatech jí to fakt seklo. Byla nepřehlídnutelná. Zatáhla mě do teplickýho kotle mezi vlajkonoše.

 1967 Tepličtí fans U drožďárny.jpg

No jó, fotbal, konečně se mi začíná vybavovat včerejšek. Včera hrála na Stínadlech Slávia, skončilo to ale po 15 minutách, kdy rozhodčí neviděl z půlky na bránu a postranní nemohli mávat ofsajdy pro mlhu. Tohle ale nebyl žádnej Londýn, tohle byl pravej krušnohorskej smog. Směs smradů ze Staliňáku a kouře z věčnejch ohňů v uhelnejch lomech zahuštěná párou z chladících věží, do který večer po setmění vypouštěla svůj sajrajt kdejaká fabrika, byla tak depresivní a punková, že z fotbalu sme se loudali bez nálady po hloučcích nebo sami. No Future. Courali sme s Čvachtou parkem v Lipový ulici, seděli v houští tisů na tumbě hrobu generála z bitvy u Chlumce.

- Co šaháš, nešahej!

- Jaruš, neblbni.

- Vole, dyk seš jak můj brácha.

- Kamarád taky rád.

- To by byla schýza!

- Tak pojď aspoň na pivo, ségra.

- Chceš mě vožrat?

- Ne, sebe!

U Ptáčků to vřelo, teplický fandové se tenkrát dělili na šanovský Fóglisty a trnovanský Hvězdáře, podle domovských hospod. Byla to pozitivní rivalita, která se vybíjela v pokřicích na stadioně a vzájemnejch fotbálcích. Jerome právě domlouval s Hvězdářema takovej přáteláček na velkým hřišti o sud piva.

Jerome byl uznávanej vlajkonošskej kápo. Pro nás to byl už starej chlap, znal sem ho z dřívějška. Jako baskeťácký dorostenci sme v sokolovně ne Letný trénovali po zápasnících. Jerome byl profík v supertěžký váze. Mlátil na žíněnce takovou koženou mrtvolu naplněnou pískem, kterou sme pak uklízeli v šesti lidech. Na mistrovství republiky v řecko-římským byl vždycky druhej, lehnul na žíněnku a nikdo s ním nehnul. Když byl soupeř utahanej, Jerome se převalil a ten chudák vždycky zůstal pod ním bez vzduchu a na zádech. S touhle fintou vždycky vydržel až do finále. Když si voblík montgomerák a klobouk se širokou krempou, zapálil doutník, vypadal jak Srstka, kterej sedí pod kabátem na ramenou svýho staršího bráchy. V Teplicích se vo ňom říkalo, že byl ve francouzský cizinecký legii. Cikáni ho měli v úctě, říkali mu Fantomas a přecházeli před ním na druhej chodník.

Poslední, na co sem si vzpomněl, bylo, že Čvachta seděla Jeromovi na klíně, lokálem zněla hymna Nad Bouřňákem vyletělo hejno ptáků a já do sebe lil žitnou jak popelář.

Pižma.jpg

Čtvrtek, dnes je čtvrtek, mám domluveno v práci, že přijdu pozdějš, že si vystojím frontu v Knize na Kerouaca, dnes má vyjít dlouho očekávaná pecka Na cestě. Než jsem doběh ze Šanova na Leninku, byla fronta i knížka ta tam.

Celej zchvácenej a zahalenej v opileckým odéru jsem těžce sípal:

- Máte eště Kerouaca?

- Už je vyprodaný.

- To je teda pech.

- Nebuďte smutný, fronta byla až k bance a přišlo deset kousků.

Šoural sem se ke dveřím, v hlavě duto, když sem si všim za výlohou vedle dveří jiný knížky. Chris Bonington Everest tvrdá cesta.

- Tak si aspoň vezmu tohle, cesta jako cesta.

- Počkejte, mladíku, a kdo bude platit?

- Aha, promiňte, mám už toho dneska dost za sebou. Hledám po kapsách peníze a vytáh sem na pult černou krajkovou podprsenku.

- Vy nebudete platit penězi?

- Samozřejmě budu, a přidal jsem potrhaný kalhotky plný jehličí. Ty vole, cos to včera vyváděl, to přece patří Čvachtě!

- Mladý muži, vezměte si to a zaplaťte tu knihu!

- Promiňte … Přidal sem zmuchlanou počáranou účtenku. Začaly se sbíhat další prodavačky.

- To je skandál, to je mládež! Konečně sem v zadní kapse nahmatal prachy, vysázel na pult sedum pětikorun a lístek plnej zahrádek s prádýlkem a koupenou knihou shráb do žebradla.

- Vrchní to asi psal hráběma, pokusil sem se o žert. Jenže místo úsměvu sem si decentně ublink na košili.

- On nám to tady ještě pozvrací!

Zastavil sem se až v gastronomu na křižovatce pod Benešákem a zahanbeně vzhlížel na sloup ve vestibulu k soše svazačky krájející bochník jak dělnická panenka Maria. Slibuju, že už nebudu chlastat kořalu! A dal sem si malou vyprošťovací desítku. Českobratrskou sem se loudal do práce. Tam sem se zašil u prkna a dělal, že projektuju jídelnu na důl Vrbenský do Komořan.

- Josef, nechlastej, nebo dopadneš jako já. Ozvalo se od vedlejšího stolu. Petr Němec, další chytrej.

- Já boxoval kohoutí váhu, ženský po mě šly, ale tenkrát to byl eště box šerm paží, rozumíš? Vsadil sem se v hospodě, že zvednu nad hlavu bečku píva, tenkrát eště v dřevěným sudu, rozumíš? Jenže mi podjely nohy na mokrým lině a ta obruč mi rozmačkala lebku, rozumíš?

- Aspoň ti to srovnalo závity a udělal sis večerní průmyslovku.

- Nojo, jenže vypadám jak Hurvajs kříženej s čertíkem Bertíkem a ženský mě nechtěj, rozumíš?

- Nesmíš před nima vyndávat to skleněný voko, Peťane, rozumíš? Neviděl si dneska Čvachtu? Co se to včera mohlo stát? To je hrozný, přijít vo panictví a mít při tom vokno! Mně je blbě!

Přišli pozdě.jpg

V poledne se práce v celejch Báňskejch zastavila a všichni chodili do závodky na voběd. Čvachta seděla v rohu u okna pod obrovským fíkusem a dělala do mladýho inženýrka Kaláta. Ani sem se nestaral, co je k jídlu, nasázel talíře a příbor na tác a tvrdě vletěl mezi ně.

- Pepčo, nevidíš, že si tady povídáme s panem inženýrem, nebuď hulvát.

- Já, stejně už musím jít, Jarmilko, odhopkal Kalát za vedoucím výpočetky, který mu soudružsky kynul od vchodu.

- Co za mnou furt lezeš, votrapo? Všechno zkazíš!

To není dobrej začátek, srkám polívku a pajšl se mi trochu usazuje. V hlavě mi šrotuje, jak začít.

- Ty, Jarko, já sem na tebe asi byl včera vošklivej, ale já si tě vemu, kdyby něco, neboj!

- Co to meleš, proč by sis mě měl brát, to bych to chytla!

- No já, byl asi opilej, ale mám tvoji podprdu a gaťky.

- Ty magore, že ty máš vokno?

- Mám, ale musím eště na vojnu!

- Já se picnu, ty ženichu, běháš DougScott.jpgza mnou celou noc! Utekli sme ti na zahradu do logopedický školky, ale ty si nás vyčuchal i tam. Sbíral si po trávě moje věci a křičel na celej Šanov, že tady né, že tady si hrajou děti. Jerome tě chtěl zabít, popad tě a strčil do tý trubkový zeměkoule jak srolovanej koberec. Když sem šla domu, eště ses točil.

- Aha, takže nic?

- Nic!

- A nevíš, kdy se bude dohrávat ten pohár?

- S tebou už nikam nejdu! A naval ty spoďáry!

A tak mi z mojí vlajkonošský éry zbyla jen ta knížka, ve který sem objevil horolezeckýho Johna Lennona jménem Doug Scott. 

Svět jsou báry

Znám pár lidí, jsou divný,
jenom sebe milujou.
Jsou mně hrozně protivný,
život prostě ti žijou.

Proč mám se s někým rvát,
když stačí akorát, se smát.

Refr. 2x: Zapomenout na sváry,
vždyť svět jsou jen báry,
zastavit káry a jít dál.

Hlavu mám plnou úletů,
proč bych se mněl s někým bít?
Strhnout z lahve vinětu
a můžem si v klidu pít.

Proč mám se s někým rvát,
když stačí akorát, se smát.

Refr. 2x: Zapomenout na sváry,
vždyť svět jsou jen báry,
zastavit káry a jít dál.

Tak nech to, bejby, bejt,
půjdem zase kousek dál.
Můžem tady klidně lejt,
další bar je další král.

Proč mám se s někým rvát,
když stačí akorát, se smát.

Refr. 2x: Zapomenout na sváry,
vždyť svět jsou jen báry,
zastavit káry a jít dál.  

 

by Josef Novotný last modified 2008-09-11 10:44

paráda

Posted by Hankaat 2008-09-11 12:04
Paráda, super počteníčko. Ještě, že jsem nešla na oběd a koukla sem, hned je to dneska lepší.
Hm, Plexis, hudba z dob kdy brašule doplňoval moje vzdělání :)), čekalo mě léto mezi lesáckou zvěří u něj na intru nebo někde po klubech, začínající festival v Trutnově, a tak. Naši to tenkrát špatně nesli, ale s odstupem času mohu říct, že velmi statečně.
měj se a těším na 4.
Hanka

No future

Posted by Zdénaat 2008-09-12 10:07
no to jsi býval teda týpek. Už jsem myslel, že ten náš web umřel. Co takhle o víkendu do Ostrova, jedu tam. Nežerák st. tam má v so oslavu. Přítomen bude Čejen s chotí, Pytlík a jistě další velká jména.Samo, že matroš sebou.

Poklona

Posted by Houbaat 2008-09-15 07:25
Moc pěkně napsaný a ještě jsem si osvěžil vzpomínky z domoviny:
"..sloup ve vestibulu k soše svazačky krájející bochník jak dělnická panenka Maria."
Fakt hezký, stejně jako předchozí díly..

A bude Kouř

Posted by Orbisat 2008-09-15 09:33
Pepiku, když soušializmus končil, já se teprve rozkoukával. Pravda, hráli mi k tomu taky Ramones a zahraniční rádia doprovázená kvílením rušiček. Ale skutečný náhled na život v socíku mi dala zpětně až Pelcova knížka A bude hůř a Vorlův film Kouř. No a teď Tvůj pohled do života Tvrdých Seveřanů, jak obyvatele téhle uhelné enklávy nazývá Jáchym Topol. Popsal jsi to hezky. Řadím si Tě mezi výše zmíněné autory a těším se na pokračování!
P.S.: S Velíškem to musela být fakt divočina :-)

...se červenám!

Posted by Josef Novotnýat 2008-09-15 11:24
A to nevíš, že se ženou, která je pravnučkou Jana Matzala Trosky nosíme vždycky, když jsme u tchána v Kersku do Hradišťka polní kvítí na hrob Bohumila Hrabala. Že U Fóglů v Šanově sedávala taky taková blonďatá mánička Pepa Vojtek, která, když se nalila, tak si zapoměla na věšáku kabát, jsem tam radši už ani nepsal. Protože Karel May stvořil Old Shaterhanda a Karu ben Nemsí, Hašek Švejka a já vůl píšu o sobě. Vzhledem k tomu, že Fábera říká, že náš web je ješitnej, tak fakt už budu psát o lezení a Jára Cimrman tam nebude, ještě tak možná Forrest Gump. :-))

Ješita ješitovi

Posted by Orbisat 2008-09-15 12:46
Byl v tom ždibec nadsázky, přece jen ti pánové si svojí tvorbou před Tebou zatím udržují mírný náskok ;-) Ale tu ukrutnou dobu jsi zachytil výborně. Milostný příběh tomu dává veselou rovinu (ačkoli Ty jsi to tehdy jistě moc vesele nevnímal). Líbilo se mi to a těším se na Forresta. A pokud jde o ješitnost, ta je v nás, a tak doufám, že jestli já sem ještě něco napíšu, že mi to taky pěkně pochválíš :-)

tyhle vzpomínky z dávnýho severu...

Posted by Káčat 2008-11-21 00:21
.. jsou pro mě jak bronzovej poklad... Jeromeho jsem potkala ani ne před měsícem na Benešáku, dyk to je moje historie... ZelBar, Lacrimae Mortis, punkový dejchánky v Knaku, fotka nahatýho Kejmla Stříhy a mýho nahatýho ex, když spolu ještě hráli v kapele... bože, já se z těch Teplic neměla stěhovat :-/

díky za retro :-)

To autor

Posted by Svinčoat 2008-12-04 15:51
Chomajda mě sem nasměrovala z EC. Byl to dobrej tip. Famózní článek! Obsah i forma. Autor fakt umí!

Historie

Posted by HENRIat 2009-06-19 23:35
Fakt, dost dobrý, kdybys to rozvinul a doplnil, jsi jako Páral. Čekám netrpělivě na další díl.


Powered by Plone CMS, the Open Source Content Management System