You are here: Home Členové Josef Novotný Vyhlížím dlouhej kouř z údolí
Navigation
 
Document Actions

Vyhlížím dlouhej kouř z údolí

Včera ráno sem se probudil a v noční košili a papučích se zívaje došoural na balkón, vydejchal jsem si průzor v zamrzlým okně a zahleděl se přes údolí na obzor Chlumu, jestli se objeví za stromy slunce. Chladný vzduch mi proudil mezi nohama otevřenejma dveřma do ložnice a začal štípat ženu do holý prdky vystrčený zpod peřiny. - Kam to zase čumíš? - Ále, koukám, jestli nejde dlouhej kouř z údolí... - To seš celej ty, zase bys bral kramle do Roklice a tady je tolika práce.

foto : Zdeněk Lukeš

                                                                                                                                                                                      Foto: Zdeněk Lukeš

- Tady by bylo tak krásně, vzpomněl sem si na Slavnosti sněženek, na který pokaždý koukáme, protože žena jezdila na prázdniny do Kerska. Voblík sem se a šel zatopit. Nejdřív pustit z kotce Molinu, pak proházet pěšinku do dřevníku a k popelnici, uklidit sníh z chodníku, vynést studenej popel a žhavej vymést z kotle. Naštípat třísky ze smrku, nanosit polena z dubu a buku. Samozřejmě sou vypálený všecky sirky a nový nikdo nepřines.

- Ty zku.vený reklamy, co nám cpou do schránky ne a ne chytit, dusím se kouřem, vůbec to netáhne. Pohmatám rouru od kotle ke komínu, nahoře teplá, dole studená, je plná popílku, musím to rozebrat a vymést i zadní tahy v kotli. Pro jistotu jdu do dílny pro zrcátko a prohlížím komín. Ouha, vidím jen srpek nebe, vložka je plná dehtový pemzy a sazí.

- Nech všeho, musím na komín, beru kouli a jdu na půdu. Všechen matroš na mně vypad ze skříně, než jsem našel zbytek starýho lana, byl sem pěkně vytočenej.

- Tady se nasoukej do sedáku, přivázal sem ženu ke sloupku a založil lano do vozejčku.

- Až poletím se střechy, tak podrž špagát v těch zoubcích.

- Pořádně se navaž, Jarda (bejvalej), když vopravoval hřebenáče, tak si na hřebeni sednul na starej slamník, vzal hřebíky do huby, hřebenáče do klína a jel po střeše jak na sáních, u vokapu ho chytil hřebík z toho chybějícího hřebenáče, pak teprve zjistil, že se zapomněl přivázat.

- Neboj, když neprošlápnu ten starej žebřík, tak se nic nestane. V jedný ruce namotanej provázek od koule, v druhý starej ruskej cepín na otevření zatlučenýho vikýře, pomalu našlapuju na příčky přeschlýho žebříku. To je jak v Khumbu. Když sem otevřel vikýř, zjistil sem, že musím zpátky na půdu a otočit se, abych byl čelem ke komínu. Vytáh sem kouli z půdy a spustil ji do průduchu, všechny saze mi vlítly do ksichtu, protože sem nezavřel dole komínový dvířka. Kmital sem koulí nahoru a dolů docela slušná posilovačka, držku plnou hořkejch sazí.

- Hele nepadej, já nevím, jestli sem vypla žehličku. Nojo no, stejně je tady krásně, vítr sviští kolem uší, z údolí je slyšet skřípění okolků, pískání zarážek a bouchání nárazníku ze seřazovacího nádraží. Od Vilsnic se nese pomalý klapání dieslovýho motoru, jak se vrací po proudu s prázdnou Beskydy. Na krmítko se slítají sýkorky, stehlíci a dlaskové, Molina na ně štěká. Všecko sem zbalil, zalígroval vikýř a nacpal zpátky do skříně. Ve sklepě sem z podlahy a komína dal dohromady kýbl sazí, do jara mám snad pokoj.

Iva mi slila vodu z brambor přes nastrouhanej česnek, trochu másla a pepře a hned má člověk lepší náladu:

- Víš proč ženský nemůžou dělat komeníky?

- ???

- Protože komeníci nosej štěstí!

Večer mi přišel mejl: Druhej pátek v únoru, v Blíževedlích v hospodě U kostela, jdeme na čundr do Roverek. Dlouhej kouř z údolí! Tak sem se dočkal.

by Josef Novotný last modified 2013-01-21 13:57

krásný textík

Posted by Aleš "Ali" Podivínskýat 2013-01-21 21:18
přečetl jsem ho jedním dechem doma u praskajícich kamen. díky a ať se čundr vydaří.

To je jak v Khumbu...

Posted by Fab.at 2013-01-23 10:37
hmm slušně ses nadřel...
Vždy se mi líbí jak poeta, i z hnusné obyčejné práce, dokáže vykouzlit na papír krásný den.
... stejně je tady krásně, vítr sviští kolem uší, z údolí je slyšet skřípění okolků, pískání zarážek a bouchání nárazníku ze seřazovacího nádraží...

Pepiku, ten Jarda, to byl tvůj "bejvalej"?

Musím ti půjčit krásné undergroundové čtení od Petra Placáka - Medorek. Jeho slovesná originalita tě jistě potěší. Tak jako zmínky o fotbalové Bohemce s Mičincem, o hnusném kádrováku Bagugovi, o fabrice a o věcech z doby tak šedivé až je to nostalgicky krásné.

Jó, Jarda?

Posted by Josef Novotnýat 2013-01-23 13:08
Jardu jsem viděl párkrát v životě a chovám k němu úctu a respekt, zvláště když o něm tchýně mluví jako o idiotovi a debilovi. To si říkám, jak asi tituluje mně? Je to věčný hledač štěstí, ezoterik a velký tvrďák. Zásadně nechodí k doktorům a léčí se sám i se zlomenou nohou. Do všeho se pouští sám a svérázně, třeba málem zašel při kopání studny, kdy vypli proud a on si nevšiml, že vysavač, kterým vháněl dovnitř luft nehučí. Jediná jeho vada je, že byl nástrojař a tak na mně často vypadne nějaký jeho kostlivec. Prakticky všechny jeho nestavařské modernizace v našem baráku musím uvádět do původního stavu. Pro barák fakt cit neměl.


Powered by Plone CMS, the Open Source Content Management System