You are here: Home Členové Zdeněk „Zdéna“ Němec Frankenjura, velikonoce 2009.
Navigation
 
Document Actions

Frankenjura, velikonoce 2009.

Dotazy přichází, zda bude něco na webu z výletu do Jury, a tak jen snad ve zkratce. Franská Jura? Nemá moc cenu se o ní nějak rozepisovat. Bylo, je a bude o ní napsáno tolika, že to je jen nošení dříví do lesa. Avšak opakování je matka moudrosti, tak tedy..

 Jura je nejlepší horolezeckou oblastí v Německu, přinejmenším z obtížnostního hlediska. Kurt Albert, duchovní otec sportovních cest, v roce 1975 zde odstartoval novou éru volného lezení. Už nebylo "in" zlézat cesty po skobách smyčkách a podobně. Od teď již jen po tom, co udržíš v rukách (ČT2 kdysi.. "Držet skálu pevně v rukách"). Volně přelezené cesty označoval u nástupu velkým červeným bodem - roten punkt. Do skal vtrhla redpoint generation! V roce 1982 se sem do Oberschöllenbachu přistěhoval ke  svému velkému učiteli Kurtovi i sám Velký Güllich! To samé udělal v roce 1989 Guido Köstermeyer. Jako doposud jediný Němec vyhrál v roce 1992 Světový pohár v lezení. Kdo chce něčeho velkého dosáhnou, musí zde asi bydlet. A nebo sem často jezdit.  S tím bydlením bych si to zde dokázal představit. Ta stavení a krajina není zde tak typicky německy načinčaná. A lidi, zdá se, i po několika málo kontaktech v restauracích, jsou uctiví a milí. Rozhodně to zd stojí za návštěvu, ať si každý udělá obrázek sám.

společná večeřeVyberte si víkend s hezkým počasím a vyrašte a to klidně i s celou rodinou. Jistě nebudete zklamáni. Nebo jako mi, budete přímo nadšeni. Ideální pro kola, na vodu, na lezení nebo třeba i projet na motorce. Partiček těchto zájmových skupin jsme potkali plno. Venkovní restaurace byli docela plné a v ní převažovali lidičky zaměřený hlavně na lezení. Jsme v lezeckém ráji Kurta Alberta a Wolvganga Güllicha...

A právě tato veliká jména mohou někomu nahánět "hrůzu", že si zde nezaleze. To je ovšem veliký omyl! Je zde přes 8000 cest vyšších jak 10 metrů a to jistě nejsou jen cesty pro "vyvolené". Stačí si vybrat sektor se stupni na který stačím, trochu si přivstat a v deset, kdy docházejí navonění a s oblečením sladění němčouři, jsem hotový. Je pravda, že cesty do sedmého stupně (UIAA) bývají více lezenější.

Frankenjura se nachází v pomyslném trojúhelníku mezi městy Bamberg, Bayreuth a Norimberg. Dálniční síť není nikde hustší jak v Německu, takže na ně navazují i naše dálnice D5 kolem Plzně a na Rozvadov nebo D8 na Ústí a na Petrovice. Když to šviháte, jste za tři hoďky na místě. Tedy pokud si doma nezapomenete doklady. Ty, i přesto, i když jsme v Sengenu, je třeba stále mít u sebe.

ZoubekKdesi v Německu :

....družný hovor v autě náhle přerušuje řidič našeho luxusního W. Transportéru, Špágr. " bacha policajti" Předjela nás blikající audina s Gerchánem a Simírem, a že jako policajt control! Stačili jsme z okýnka vyhodit jointa a už se vracíme v doprovodu Kobry 11 na policejní stanici. Zde našeho kamaráda Láďu "Zoubka" důkladně lustrují. Navlékli si dlouhé bílé gumové rukavice... Zoubek : "ty vole, na co to má? a jsme vůbec na služebně?" Berou otisky, vyslýchají. S výslechem pomáhá naše lingvistka Kamila z Teplic.Nakonec platí jen pokutu 15 EUR a rada, že pokračovat dál bez dokladu je jen na nás. Že další kontrola bude zase za 15 éček. Riskujeme a jedeme dál. I toho vyhozeného jointa jsme našli a sebrali...Svačinka

S lezením jsem se nějak moc nešetřil. Chtěl jsem toho vidět více, a tak jsme lezli ve třech od sebe nepříliš vzdálených oblastech.Weisenstein, Hartensteiner Wand a Hexenkuche. Každá jiná přesto charakterově hodně podobná. Lezení do 20 metrů a po dírkách. Všude samé díry, dírky, dírečky. Největší radost jsem měl z cesty právě od Güllicha za 8+. Samozřejmě že RP. Tady se to snad ani jinak lézt nesmí. Říkal jsem si: těchto dírek se dotýkala ruka Wolfgangova, tak snad tady někde kolem je ještě něco z něj a dotýká se mě to.

Mé resumé: So + Ne do 14hod. 30 cest!

5+ 1x              7-  3x        8-  1xV Güllichově cestě 8+

6-  6x              7   4x        8    1x

6   2x              7+  4x       8+  1x

6+  7x

 P.S. Ve stejnou dobu byli naši členi a kamarádi Zelinář, Bára, Dědek, Jaromír a spol též v Juře, ale v samém jižním cípu. Až někde u Dunaje, pod Norimberkem. Lezli stěnu vysokou prý až 80 m. To je na Juru opravdu extrém. Bližší info získáte u Dědka. Ten se bude při vyprávění zase vznášet a nepustí Vás ke slovu. Jedno máme společné. Ten báječný zážitek z Jury!

by Zdeněk „Fábera“ Němec last modified 2009-04-21 14:10

Jůra, dírek fůra

Posted by Josef Novotnýat 2009-04-21 14:53
Hurá, hurá, hurá, na internetu psali, že Slunce vyhasíná, ale skleníkový plyny to kompenzujou, takže kosa nebude. Zvedl jsem oči od kompu a sluníčko na duben docela smaží. Musel jsem se smát, jako na potvoru píšu do Pravěku 28 let starou aktualitku o lezení na Bořni, ale s umělými pomůckami. Jen ten vloženej příběh s kliftónama bude podobnej. :-)) Snad to večer stihnu vopentlit obrázkama, než půjde Orbis spát.

klima

Posted by Fáberaat 2009-04-21 15:08
Jo, to je dobře, že něco dalšího přibude. Ač venku teplo jak sviň, náš web nějaký zamrzlý. Dopisovatelů je hold málo.


Powered by Plone CMS, the Open Source Content Management System