You are here: Home Členové Zdeněk „Zdéna“ Němec Den v Tisé
Navigation
 
Document Actions

Den v Tisé

by Zdeněk „Fábera“ Němec last modified 2011-05-02 09:20

Vážení prominou moji ješitnost či nepokoru.

Po práci legraci.

V sobotu vstávám dříve abych si splnil své pracovní povinnosti. Jedu do Libochovic upravovat strom od suchých větví. S pilou vrčím již od ranních hodin, abych mohl v deset hodin slézt ze stromu a měl hotovo. Vyděláno a rozhýbáno. Cajky na lezení samozřejmě s sebou. Vyrážím směr Labské pískovce.

Tisá.

Kostel v Tisé

 

Ke skalám jdu sám. První partu koho potkávám ve skalách jsou známí z pod Gasherbrumů! Martin Otta, Maroušek s Karolínou. Také Zbyšek Česenek, Ríša, Jirka, jejich baby a děti a pejsci. Paráda mám s kým lézt. Den vypadá úžasně. Slunečno, parádní atmosféra, kecám s martinem O. (toho jsem prakticky neviděl 3 roky) a lezeme jednu cestu za druhou. Jsme hned zkraje na Zlaté a Cvičné stěně.  Většinu zde mám vylezenou, ale některé perly mi chybí. Že by dnes? Dole Mára běhá se svým obligátním pivkem v ruce a vždy jako by mimo vyběhne cestu prakticky bez jištění k hornímu kruhu a nechá se spustit. Holky mají tak stále co lézt (na druhým). Za dvě hoďky mám taky pět osmiček za sebou, aby konečně došlo na ty skvosty do kterých jsem se ještě neodvážil.

Smutek a stesk IXb

Nádherná cesta z dílny Maršíků. Mladšího a staršího. Už když jdete po cestě od kostela, jsou vidět v horní černé hladší a převislé stěně, bíle omágované chyty. Pro někoho zlo v očích, pro někoho krásná dekorace...  Těžší místo, zdvih od druhého a pak traverz za oblinky a skok z jedné z nich do hrotu, třetí kruh a s jásotem na vrchol. Zvládám na pohodu. OS! Tedy jestli se o tomto dá mluvit jako o OS. Dyk jsem to viděl tolikrát lézt...

Jetmar IXc

Cesta hned vlevo od Smutku. Prcas Slavík a ústecký Cigán Jirka Novák. nástup za rohem hladkou stěnkou pod převis, kruh musíte dost prodloužit smycí a doleva oblézt a těžce zpět na hranu. Tou ke druhému. Erárku vpravo jsem vynechal. Nebyl nějak čas to cvakat. Od ruhého spárou ke třetímu. Zde by to šlo dobře dojistit smycí, aby pád nebyl na výčnělek, ale to by si mistr musel nějakou vzít... Nejtěžší bylo pro mne v hlaďasu odlézt od třetího. podařilo se. OS!

Tunelová věž a známá Evženova Amerika Xb

Zde je na rozdíl od Hřebenových stěn chladno. Mára říká, že bude lepší tření. Je odpoledne a určitě má tak 6 piv v sobě. Ale vůbec to není znát. Cestu fakt vybíhá s přehledem a grácií. Já jdu za ním. Pro mě je toto číslo zatím nedosaženo. Jdu na druhým! Od spodu dostávám perfektní rady, kde kam a jak stoupnout a co chytnout. Jsem nahoře. Sice na druháka, ale je tam. Tak snad příště.

Jsou čarodejnice tak jedu domů za dětmi. Sice se mi nechce opustit večerní slunnou Tisou, ale slíbil jsem to. Na telefonu zmeškanéhovory od Markety. Kde že sem? Už si myslela, že se mi něco stalo, když nevolám. V Rce prý tři hodiny leje. se mi nechce věřit, ale od Velemína vím, že nekecá. ten den se mi opravdu něco stalo. Parádní lezení. Nakonec se i to počásko umoudřilo a ty čarodejnice jsme zapálily. (Máťa ji vyrobil z mé památeční flanelové košile, kterou jsem našel před deseti roky na majáku u Marseille) Inu všechno stejně jednou zkončí v komíně!


Powered by Plone CMS, the Open Source Content Management System