You are here: Home Členové Zdeněk „Zdéna“ Němec Články Petr "ŠPEK" Slanina - 50 let.
Navigation
 
Document Actions

Petr "ŠPEK" Slanina - 50 let.

5.6. 2014 - Drábské světničky a hospoda Na Olšině. Již od rána bylo na parkovišti před hospodou jasné, že dnes se tu děje něco významného. Auta neměla pomalu kde parkovat a kolem se trousili pískovcové legendy jako Cikán, Mocan, Bělina, Čepelka, Bojsa a další a další. Aby ne, dnes tu slaví své 50-té narozeniny čerstvý pokořitel dvoutisícové mety prvovýstupů, Péťa Slanina, alias Špek!

 

 

Na akci jsem se těšil již od března, kdy jsLukýnome se Špekem dodělávali výřezy akátů nad tratí od Kralup po Suchdol. Svého obytného Forda parkoval u nás na zahradě a byl velice příjemným společníkem. V práci bylo vidět, že je to chlapík s obdivuhodnou fyzičkou, elánem a šikovností. Pozvání na oslavu nešlo odmítnout, tím spíš, že se v poslední době vytrácí podobné akce z plánovacích diářů. Alespoň z toho mého určitě.

 

Vyrážíme s Oldou již v pátek po práci. Už jen toto považuji za úspěch. Poslední roky jezdím převážně jen na otočku, bez té hospody, bez spacáku, jen s cílem vylézt konkrétní cestu(y) a hned zpět domu. A to mě neba. Schází mi ta komunita, žvanění u piva a lehkost při lezení. Stejně se již nějak závratně nezlepším (jak bych mohl, když nelezu) a s tím co umím, si vystačím na parádní cesty. I proto jsem se do skal, po dlouhé době, těšil jako malý kluk.

 

 

Počasí nám přálo. Ranní čaj a prvnSíťovkaí piva se pila na louce hned vedle mého starého a dokořán otevřeného Ďoblika. Dokola tu sedí Vasil, Lukýno, Čajda, Gorbi, Bojsa, Jeník, Květoň, Síťovka, Olda a iks dalších, které ani neznám. A dál přijíždí jedno auto za druhým. Je čas vypadnout. Směřujeme ke skupině skal v okolí věže Sokola. Jedna z dominant. Je zde poměrně plno, a tak vybírám z toho, co tu zbylo a co se mi líbí. Údolní hrana na Kočku přes dva kruhy. Tradiční lehké mrazení po těle v krocích v kolmé skále v osmi metrech nad zemí pod 1K. Cvaká se mi obtížně. Jsem padesátý den po operaci ramena, kde mám 10 cm. jizvu a nějak tu ruku nemohu propnout do dokonalosti. Ruka trochu jako bumerang, drží expresku a očima ji tlačím do kruhu. Určitě schází tak dvacet čísel... Maličko se napřimují a ruku vypínám vzhůru. Jde to, ale bolí to. Už jen 5 cm, 2, 1 a pořád ten jeden cenťák ne a ne dotlačit. Cvak! A ještě lano a pohoda. Olda dole si oddechl. Tomu říkám rehabilitace. Dál už to nějak šlo. Sice těžší dolez přes rajbas na vrchol, ale je to tam. Bojsa na mě křičí z protější Sv. Anežky, že je to nová cesta Vzteklý pes VIII. Tak paráda. Otevíráme vínko a lezeme dále Údolní cestu VIIc s 1 K kdesi v oblacích, sportovně laděnou Lidovou cestu za VIII.

Květoň jistí na Sv. Anežce 

 

Kolem dokola se opravdu hodně leze. Na ty hezké cesty se stojí fronta. Proto docela posedáváme a dopíjíme výrazného Merlota z Austrálie za 60 kaček (jak to jen za ty prachy mohou dovézt?) Škoda, že ho nemáme více. Ochutnávačů tu je dost. Herka s Jitkou, ET a Síťovka, herec punkového naturelu z Divadla Na Jezerce a známý hlavně z Účastníků zájezdu. Pokřik "jak u moře chčije, je celá dovolená v prdeli" tu nějak zdomácněl. Oplácím mu skleničkou za ranní pivo a nemohu se nabažit jeho nových přiléhavých legín s "Hvězdy a pruhy".

Jak sám říkal: "Škoda, že jsem takovéto pecky gatě neměl již v osmdesátých letech. To bych byl fakt hvězda!"

 

To nejhezčí nakonec. V podvečer jsem se dočkal volné linie na Sokola. Středem SV stěnyOldyš, v pozadí Bezděz. vede cesta Varianta Doroty Máchalové VIIc. Ta cesta má již od pohledu vše co má mít. Výšku, morál, vlastní jištění, dobrou orientaci, techniku a vytrvalost. Na vrchol dolézám úplně mokrý. Mohl bych se ždímat. Ale je to tam a ty výhledy…  Pravá pískařina! Všechny cesty na OS, ale hlavně ta radost z pohybu a převeliká chuť na zasloužené pivo. Večírek začíná!

 

 

 

Cikán tančíProstor  před hospodou je plný lidí. Dorazil i žlebský Pájka. Fronta na točené je značná, ale kapela nám to čekání zpříjemňuje známými hity od Dylena, Stounů, Kalandry a pod. Jako kdysi v Ostrově... Ještě větší fronta než k výčepu je však k oslavenci. Snad až do půlnoci přijímal Péťa gratulace a dary. Těch kousků špeku snad po hromadě nikdy neviděl. Proto jsme ten náš s Oldou sežrali sami dřív, než jsme přišli na řadu. Dostal jen fotku z našeho společného prvovýstupu na Sněžníku.

 

V neděli jsme lézt již nešli. A asi jsme měli i kliku, když si naše auto nevybrala ke kontrole hlídka policie na nájezdu na R10. Bylo to tedy povedená se vším všudy.Jen škoda, že nemohl být přítomen i ten největší borec, Jířa "Prcas" Slavík. Kdyby mohl, jistě by za kamarádem Špekem dorazil. Vážně na Jirku často myslím.


 

Olšina

                        SAVANA                                

 

 

 

 

by Zdeněk „Fábera“ Němec last modified 2014-07-31 23:44

Taky na Jirku myslím

Posted by Pepikat 2014-08-01 07:58
Ahoj,
zdravím do Polabí z tlamy labského kaňonu. :-) Jsem rád, že fungujete, ozval se mi Rasta, že pojedou s Mravencema do Anglickáho parčíku, tak se za nima vypravím a udělám dětem "dědu horolezce".
Na Žofce byl jen starý držák Erik, ale po promítačce krásného filmu o budování cesty Odcházení vzali s babou kola a uplacírovali se na Koňáku pod převis. Nad ránem jsem si ještě s Prcasem zazpíval starý Zelenáče...

Málokdy spí v garáži můj náklaďák,
já mívám dlouze sešlápnutej plyn.
Patřím mezi tvrdý hochy, patníky jak bílý sochy,
kolem sebe noc co noc vidím.

Oči pálí a silnice je jak klín černej.
Když blikaj blinkry hvězd a okna hospod choděj spát,
nemám kde si černou kávu dát.
Oči pálí, jen ten klín s bílou mašlí vidím.

No a tejden nato jsem se od Kosti dozvěděl tu špatnou zprávu.
Od tý doby čas od času pošlu myšlenky s pozitivní energií z Ostrova čarodějů směr Liberec.

tleskám

Posted by chobot juniorat 2014-08-01 11:45
Tož teda předsedo.. Musim říct, že takle "nad ránem" jsi mě pěkně dojal. Totiž už několikátým rokem si s tatíkem slibujeme, že uděláme ten comeback. A pořád není ten morál se večer domluvit a ráno vypadnout. Tak snad někdy..


Powered by Plone CMS, the Open Source Content Management System